Křížovky Göbel

Poslední zápis do článku 1. 3. 2023

Preambule:

Společně se všemi zájemci budu na mém webu hledat optimální podobu křížovkových úloh (ušlechtilé duševní zábavy předkládané široké veřejnosti), vyplňování políček písmeny v obrazci podle legendy a „získání“ tajenky.

Tvorba je založená na skládání různých křížovkových prvků, a to bez potřeby uvádět v zadání jakýkoliv návod na zdolání takovéto úlohy (článek 2 a 4). Všechny křížovkové odrůdy (postupně křížovkáři za desítky let nashromážděné), které mají vždy svá vlastní pravidla, jsou nadbytečně zavedeny. Každou křížovkou úlohu lze popsat podle toho, jaké křížovkové prvky (včetně různých kombinací) autor při tvorbě použil. Optimální zadání křížovkové úlohy obsahuje vždy nadpis (článek 20)- obsahuje vždy použitý vpisovaný znak a typ křižování: Křížovka (úplné křižování), doplňovačka (respektive vícesměrka – varianta doplňovačky, neúplné křižování) či křížovková úloha (úloha obsahuje oba typy křižování - úplné i neúplné) a obrazec s legendou (směr vpisování tvoří vždy pojmenování příslušného odstavce legendy), které nevyžaduje žádné další upřesňování – vše by mělo být zřejmé z podoby otištěné úlohy.

Podle jiných oblastí lidské činnosti (například literární věda a kritika - křížovka se ostatně řadí mezi publicistické žánry) lze pohlížet i na tvorbu křížovkových úloh. Pak je řeč (vedle níže zmíněných pojmů – vydavatel, šéfredaktor, autor, grafik, poradce, politik, byznys) o tzv. „křížovkovém teoretikovi“. Ten si prostřednictvím recenzí a různých textů (zásady pro tvorbu, křížovkářské kurzy, návody na luštění, předkládané úlohy aj.) klade za cíl interpretovat, hodnotit a hledat optimální podobu naší společné duševní zábavy (pro širokou luštitelskou veřejnost).

 

Vývoj tvorby křížovkových úloh v čase (historie jednotlivých prvků je uvedena u příslušných článků):

Kolem roku 1900 - pramatkou křížovkových úloh je „klasická“ doplňovačka, která se objevila již koncem 19. století (pdf 9), a to v příloze různých časopisů či v Českém hádankáři vedle různých slovních hádanek (vliv české slovní hádanky na křížovky lze zaznamenat do současnosti, to se týká i vícesměrky).

Kolem roku 1925 – to spatřila světlo světa křížovka, i když i tato úloha neměla zpočátku úplné křižování a především neobsahovala tajenku.

Padesátá léta 20. století - různých kombinací křížovkářských prvků předložili autoři za více jak 120 let luštitelům spoustu typů – s některými úlohami se setkáváme denně, méně obvyklé křížovkové úlohy jsou zveřejňovány méně často či ojediněle. V roce 1954 lze zaznamenat první třídění křížovek – byly zavedeny dvě skupiny: normální a zvláštní (článek 42).

Rok 1962 – vznik první normy pro tvorbu a hodnocení křížovek (článek 21).

Rok 1980 -  vznik první svazové normy pro tvorbu, která byla uvedena ve Výročním tisku (předcházela tomu několikaletá práce zapálených křížovkářů). Vlastní norma vycházela z třídění z roku 1954 a zavedla nové tři pojmy pro třídění – druh (podle povahy vpisovaných znaků, resp. střídání), typ (podle použitých směrů vpisování) a forma křížovky (podle obrazce).    

Rok 1994 – novelizovaná norma z roku 1980 (původní koncepce zůstala, zapracovány byly doplňky, opravy apod.).

Rok 1996 – vznik Směrnice pro tvorbu vícesměrek (jedná se o hádankovou podobu této luštitelské úlohy, v žádném případě nejde o křížovkovou úlohu, natož pak o (slovní) hádanku).

Rok 2017 – založení webové stránky: krizovkygobel.cz, která se zabývá historii křížovky. Opuštěn byl starý přístup k této duševní zábavě. Jak ukazují příklady v pdf ke stažení obejdou se předkládané úlohy bez návodu na luštění, zjednodušen je nadpis, jednoznačný je použitý směr vpisování (tvoří vždy pojmenování odstavců legendy), odpadají zbytečně zavedené odborné termíny atd. Autor není omezován taxativním výčtem jediné správné tvorby. Jistě si lze představit třeba, že vpisovaným znakem může být vedle písmene latinky třeba i písmeno alfabety či azbuky, nutno však konstatovat, že naše dosažené výsledky v této oblasti nenaleznou v celém světě srovnání.

Rok 2019  - internetová podoba svazové normy postavená na nezměněných zastaralých základech. Stále přibývají další odborné termíny, které luštitel ani nepotřebuje.

 

Jednotlivé „základní křížovkové prvky“ historické podoby doplňovačky lze popsat takto(jak s nimi pracujeme dnes):

Vpisovaný znak - tehdy jediný známý, a to hláska (správně až od roku 1994 „písmeno“). Hláska je totiž článkovaný zvuk lidské řeči, písmeno pak psaný či tištěný znak pro hlásku.

Směr vpisování - „vodorovný“ pro vpisované výrazy a „svislý“ pro umístění tajenky.

Křižování - zpočátku se křižovalo s tajenkou jen jedno písmeno vpisovaného výrazu.

Obrazec - byl v podstatě čtyřúhelník. Šířku určovala délka vpisovaných výrazu a výšku délka tajenky (políčko tehdy zastupovala tečka, označování jednotlivých vpisovaných výrazů čísly 1 až 5 se tehdy neuvádělo – viz záhlaví pdf 9).

Legenda - byla umístěna vlevo či vpravo od obrazce, zpravidla na příslušném řádku každého vpisovaného výrazu.

Tajenka - sloupec s tajenkou byl většinou označen „křížky“. Podbarvování tajenky tehdy samozřejmě známé nebylo, nepoužívalo se zpočátku ani označení šipkou či slovní doplnění, v kterém sloupci je tajenka umístěna.

Nadpis - vlastně od začátku byla tato křížovková úloha označována jako „doplňovačka s tajenkou“ – představitel úloh s neúplným křižováním.

 

Pro celý popis vývoje je nutno uvést dva základní stavební kameny a důležité křížovkové prvky či odborné pojmy:

PÍSMENO - základní stavební kámen pro sestavení vpisovaného znaku (i vpisovaného výrazu).

POLÍČKO - základní stavební kámen pro sestavení obrazce, úzce souvisí se síťkou a se směrem vpisování. 

Křižování - důležitý křížovkový prvek: typ křižování, který se dostává vždy i do nadpisu (úplné – křížovka, neúplné – doplňovačka a při použití obou typů křižování - křížovková úloha.

Směr vpisování -základ pro pojmenování jednotlivých odstavců legendy, přitom má každý směr vpisování vždy dva smysly (možnosti) zápisu, zpravidla odvozené od typu síťky.

Legenda - souhrn legendových (popřípadě tajenkových či vyškrtávaných - u vícesměrek a vpisovaných - u všech výplňkových úloh) výrazů. Obecně lze říci, že za legendu lze považovat v zadání všechno kromě nadpisu a obrazce. Například u „číselných“ úloh (pdf 61 aj.) je to tabulka s uvedením tzv. „pomocného“ slova, kterým luštitel zahajuje zdolávání úlohy.  

Tajenka – křížovková úloha bez tajenky je jako studánka bez vody (byla již v první křížovkové úloze kolem roku 1900).

Nadpis křížovkové úlohy - stěžejním momentem pro optimální třídění křížovkových úloh a současně i pro nadpis je uplatnění dvou typů křižování (až někdo předloží vhodnější řešení této problematiky, rád to do jednotlivých článků zabuduji). Základ nadpisu tvoří použitý vpisovaný znak (respektive střídání znaků) a typ křižování. Nadpis mohou rozšířit adjektiva „řetězová“, „výplňková“, „cylindrická“, „hádanková“, popřípadě předpona udávající délku vpisovaných výrazů (čtyř-, pěti-, šesti- aj.) či předpona POLO-, a to pokud se to týká celé úlohy. V opačném případě se taková informace pro luštitele dostane zpravidla do pojmenování odstavce legendy.

Zadání křížovkové úlohy - podoba každé předkládané křížovkové úlohy je stejná do dneška – je v ní nadpis, legenda (pojmenování odstavců legendy je odvozené od použitého směru vpisování) a (správně očíslovaný) obrazec, jehož základním stavebním kamenem je políčko.

Krédo: Bez opuštění starého přístupu ke křížovkovým úlohám (z roku 1954) se nelze nikdy posunout dál! Vydavatel se také často spoléhá na to, že stejný typ úlohy byl již několikrát otištěn (vypuštění jakékoliv nezbytné informace pro luštitele však ztěžuje či vůbec znemožňuje zdolat takovou úlohu). Při popisu mapuji především rozmanitost možné tvorby. Optimální tvorba přináší stále další kombinace křížovkových prvků (nové typy úloh) - je to nikdy nekončící proces. Popis jednotlivých křížovkových prvků je doplňován vývojem v čase.

Aby se dostala jakákoliv luštitelská úloha (nejen křížovková) ke „spotřebiteli“, zprostředkovává vše vydavatel a celý průběh je podřízen byznysu, respektive do procesu zasahují politici – to ale není hlavním předmětem mého zájmu. Mapuji totiž především rozmanitost možné tvorby.

Vyplňování políček podle legendy a získání tajenky je ušlechtilou duševní volnočasovou aktivitou.

Luštitel se s jednotlivými křížovkovými úlohami seznamuje od prvopočátku v různých tiskovinách. Cestu křížovkové úlohy k luštiteli zprostředkovává vždy vydavatel, což je vlastně jakýsi podnikatel, jakého známe v mnoha dalších oblastech (výroba spotřebního zboží a potravin, kultura – výroba filmů atd.). Pro realizaci podnikatelských plánů jsou obecně nezbytné vždy dvě věci, a to vstupní kapitál a tzv. know-how (technologické a informační předpoklady a znalosti pro určitou činnost) - v případě „křížovkaření“ jsou to především určité zásady pro tvorbu křížovkových úloh, dále pak šéfredaktor, který sestavuje konkrétní tiskovinu, autor, který se řídí zásadami pro tvorbu křížovkových úloh srozumitelných široké luštitelské veřejnosti a tzv. grafik – připravuje vše pro tisk; nedílnou součástí je i správné využívání a propagace naší mateřštiny, která je nepostradatelnou součástí této duševní zábavy. Jistě ideálním vydavatelem by byla osoba bohatá (s neomezeným kapitálem) a současně by úspěšně suplovala všechny činnosti spojené s vydáváním konkrétní tiskoviny – šéfredaktor, autor, tiskař, propagátor mateřštiny. I když v historii (nejen v křížovkářském světě) jsou jedinci, kteří se úspěšně zapojili do více oblastí, vždy byli využívaní tzv. poradci, kteří působí nejen v politice a byznysu, ale vlastně ve všech oborech lidské činnosti. Jak fungují tito poradci lze vysledovat v reálném životě. Rozhodně není mým záměrem podrobně rozebírat celou problematiku a hodnotit jednotlivé účastníky celého procesu. V každém případě však je zřejmé, že podobu křížovkových úloh ovlivňují výše zainteresovaní osoby. Existují však i jednotlivci, kteří sice nejsou na tom všem přímo zainteresovaní, ale přesto nepřispívají k optimální podobě předkládaných křížovkových úloh pro širokou luštitelskou veřejnost – nejsou totiž schopni aplikovat dosažené výsledky z dalších oblastí. Pojmy „směr“ a „smysl“ (vpisování) jsou nezaměnitelné, jsou známy několik století v matematice, technice (kinematika aj.). Ostatně i křížovkáři to kolem roku 1952 rozlišovali. Samozřejmě, že i logika a systematický přístup k celé problematice pokulhává. Směr vpisování totiž přímo souvisí se síťkou a typem křižování a vše pak má vliv na nadpis křížovkové úlohy.

 

Při popisu vývoje křížovkových úloh jsou vedle odborného zázemí „křížovkaření“ i skutečnosti, které celý proces vždy silně ovlivňovaly a stále ovlivňují. Jsou to především: (politická) moc a byznys (obchodní činnost nebo obchodní podnikání a zároveň také zisk z této činnosti). Neodmyslitelně spojená je s naším duševním koníčkem i mateřština, kterou samozřejmě také ovlivňují politici a podnikatelé.

Jak funguje moc a byznys je všeobecně známo. Určitá naděje pro milovníky otazníku svitla po pražském jaru 1968, to se dokonce podařilo založit svaz. Jak víme z historie, další vývoj nebyl podle představ milovníků této duševní zábavy. Přesto však po založení svazu a tzv. normalizaci po roce 1970 zaznamenávají milovníci křížovek a hádanek největší rozmach. Hádanka a křížovka přešla z měsíčníku na čtrnáctideník, počet členů se pohyboval kolem dvou tisíc, nejen členové se mohli zapojit do různých akcí (luštitelské přebory, korespondenční soutěže aj.) atd.

Po sametové revoluci jsme se zbavili nesvobody („nežádoucí“ osoby tehdy nemohli dělat, co bylo jejich snem, natož podnikat), ale objevil se nový fenomén, a to byznys, ve kterém jsme se mohli seznámit, jak může vypadat konkurenční boj. Po sametové revoluci proběhl boj o nástupnictví – Hádanka a křížovka versus Křížovka. Spor skončil přejmenováním HaK na KaH. Na trhu se postupně objevily (vedle KaH) další odborné tituly; křížovkářská historie zaznamenala v konkurenčním boji dokonce i absolutně nepřijatelný způsob, jak se zbavit konkurenta.

V případě vydavatelství Novum stojí za zmínku ještě „Prohlášení svazu“ z roku 1991, ve kterém lze vyčíst, že jen oni jsou ti vyvolení, jak mají vypadat křížovkové úlohy, snad předurčeni přímo samotným Bohem - těžké bylo vyrovnání s novou situací. Není divu, vždyť je to i pochopitelné, džob spojený s koníčkem v jakémkoliv oboru lidské činnosti, je velká výhra. Samozřejmě, že se to týká velmi malé skupiny lidí.

Pohled na moc či byznys i z jiné strany. V historii lidstva se dočteme také o objevitelích, přitom je vlastně řeč (jak je možné se dočíst u některých historiků) o dobyvatelích. Výsledkem bylo na některých územích (nejen v tzv. novém světě) odstranění i přes 80 % původního obyvatelstva.

 

Prohlášení SČHAK a redakční rady KaH

Na schůzi dne 2. září 1991 se zabývalo předsednictvo SČHAK dopisy členů svazu, kteří upozorňují na to, že v poslední době se objevily nové křížovkářské a hádankářské časopisy a magazíny, v nichž dochází ke snižování odborné úrovně z neznalosti pravidel tvorby; většinou v nich převládají výdělečné motivy.

Česká hádanka od počátku 20. století a od roku 1925 i česká křížovka procházely stálým vývojem, k němuž přispívali nadšení autoři a ctitelé taje sdružené v různých hádankářských kroužcích a klubech a od roku 1968 ve SČHAK. Zásluhou těchto nadšenců se formulovala pravidla pro tvorbu kvalitních hádanek a křížovek, která se uplatňovala plně ve speciálních odborných časopisech a publikacích. V současné době již existují podrobné směrnice pro tvorbu hádanek i křížovek, které se v souladu s rozvojem tvorby novelizují a zdokonalují v odborných komisích SČHAK. Vysoká úroveň české hádanky a křížovky je uznávána též při mezinárodních setkáních.

Časopisy, které nerespektují tradice a dosaženou úroveň hádanek a křížovek a nepečují o další rozvoj tohoto duševního sportu i zábavy, nebude SČHAK v KaH doporučovat.

 

Podkladem pro popis vývoje naší duševní zábavy jsou použity především časopisy HaK (první číslo vyšlo v roce 1949, později KaH a Panorama křížovek – vydavatelství Novum) včetně publikací Josefa Vinárka „Bystříme si vtip“ aj. a další odborná periodika – Křížovka (Casa); Sfinga; Luští celá rodina a Kros (brněnská Kira); Křen a Luštěnka (královéhradecké vydavatelství). Křížovkové úlohy nalezneme i v dalších tiskovinách, kde se uplatňuje navíc více komercializace (mezi odborná periodika je samozřejmě na mém webu nezařazuji).

Z výše uvedených odstavců je zřejmé, že se celá problematika smrskla na hledání optimální podoby předkládaných křížovkových úloh pro širokou veřejnost (zásady pro tvorbu křížovkových úloh, článek 2). Pro křížovkáře jsou tyto „Zásady“ jakýmsi koránem, kterým se řídí, a mateřština (nezbytná součást této duševní zábavy, články 5 až 8, 25, 27, 28, 48, 54 až 63, důraz je kladen na jazykovou a věcnou stránku) jako nezbytná součást tohoto procesu – zprostředkovatelem se stal Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ), který byl při sestavování první křížovkářské normy (1980) jakousi křížovkářskou biblí. Podobu „Zásad“ vlastně nikdy nikdo (kromě křížovkářů) přímo neovlivňoval. V případě mateřštiny však do procesu zasahují často politici (například dřívější heslo: piš, jak slyšíš či po sametové revoluci probírání v parlamentu psaní cizích ženských příjmení atd.) a byznys (viz jazyková krize v roce 1993).

Pro naši mateřštinu máme Ústav pro jazyk český (ÚJČ) – jakási kodifikační autorita a regulátor spisovné češtiny, kterou křížovkáři řadí na úroveň zákona. Díky „elektronizaci“, která nyní vládne moderním světem, mají křížovkáři jasné mantinely pro jazykovou správnost (vpisovaných) výrazů. K tomu slouží Internetová jazyková příručka (IJP, články 6 a 22). Výhodou IJP je, že může být neustále rozšiřována, zpřesňována a doplňována o nové výrazy. Není to výkladový slovník, ale uvádí u jednotlivých hesel příklady použití. Pro posuzování i věcné správnosti výrazů slouží Akademický slovník současné češtiny - ASSČ (zahájení v roce 2012, nový „SSJČ“ - zatím je zpracováno několik prvních písmen na internetu) či další výkladové slovníky. IJP také z velké části řeší jazykovou krizi z roku 1993. Již není nutno zabývat se tištěnou podobou „Pravidel“ v takovém objemu – zájemci (žáci, studenti, novináři, spisovatelé, křížovkáři aj.) najdou potřebné informace na internetu.

Odborný problém naší mateřštiny však vyřešen není. Již po vydání prvních Pravidel českého pravopisu (PČP) jazykovědcem Janem Gebauerem v roce 1902 lze zaznamenat nejednotnost v posuzování optimální podoby spisovného jazyka, která vlastně trvá i v současnosti. Vždyť v roce 1993 nešlo jen o byznys, ale i o odbornou stránku problému. Dodnes není, a to díky nesmiřitelným frakcím ve vlastních řadách, vyřešeno psaní antických jmen ani není dotažen do konce dodatek PČP. Zavedeno bylo pět skupin, ve kterých jsou vlastně nově povoleny různé podoby - dublety (oáza i oasa, kurz i kurs, realismus i realizmus, diskuse i diskuze, sezona i sezóna). IJP uvádí jen jednu podobu psaní u první skupiny – tedy jen oáza, což vlastně avizovala již PČP z roku 1957. U zbylých čtyř skupin IJP uvádí dvojí podobu – jiné dublety ostatně křížovkáři znají (lahev i láhev, purkrabí i purkrabě, moto i motto, ráž i ráže aj., přitom základní podoba je ta první). Ani některé odborné křížovkářské tituly se k tomu nepostavily správně (taková propagace mateřštiny je samozřejmě nepřijatelná) – jako vpisované výrazy se v současnosti objevují například OASA, ANABASE aj. Tyto dublety (vynucené řešením nastalé situace) nepoužívají ve školách, ani snad novináři, ale například na televizní obrazovce se můžeme setkat s bohatou směsicí různých podob – prostě džungle. Slovník českých synonym (SČS, Karel Pala, Jan Všianský – 1994) uvádí i ve vydání z roku 2001 - viz konec článku 6: „... neakceptujeme psaní typu altruizmus, egoizmus a též kurz a pulz, neboť nejde o konzistentní úpravu (museli bychom pak akceptovat i tvary altruizta, egoizta) ...“

 

Každý zájemce si může porovnat nový pohled na křížovkové úlohy s vývojem křížovkářské normy svazu (pro rychlejší orientaci je připojen rejstřík) – první podoba (1962, článek 21), první svazová (1980, Výroční tisk), novelizovaná (1994 VT) a poslední (2019, internet). Mezi jednotlivými podobami byly vydávány doplňky, opravy aj. Ostatně i já jsem se do zřízení tohoto webu (2017) držel překonané koncepce: druh-typ-forma křížovky a existence křížovkových odrůd, překonaného pohledu na křížovky…    

 

Za účelné rozhodnutí křížovkářů lze považovat například:

Dodržování délky samohlásek u vpisovaných výrazů (odpoutání se od zásad pro tvorbu slovních hádanek, které vždy silně ovlivňovaly křížovku).

(Povinná) tajenka v každé křížovkové úloze.

Zavedení dvou typů křížování – úplné (křížovka) a neúplné (doplňovačka – každý vpisovaný výraz se musí křižovat minimálně ve dvou znacích).

Symetrie obrazce - výjimkou je křížovka s vepsanou legendou (tzv. „švédka“), kde se dala přednost byznysu. 

 

Opačné příklady, které ovlivňují podobu křížovkových úloh:

Trvání na zastaralém třídění z roku 1954.

Taxativní výčet jedině správné tvorby – omezuje autora v tvorbě nových typů úloh.

Nesystematická podoba nadpisu – svazová norma uvádí: „Křížovka musí být správně a úplně pojmenována. Předkládá-li se křížovka souměrná, písmenná, standardní, normální a s obrazcem, pak není třeba tyto údaje v zadání uvádět.“ I kdyby se řadový luštitel k této informaci dostal, stejně mu to nepomůže. Přesný význam adjektiv „standardní“ a „normální“ zná jen hrstka křížovkářů (i profesionálních). Vždyť se s nimi řadový luštitel ani setkat nemůže, protože se samozřejmě v zadání křížovkových úloh nevyskytují. Luštitel se z nadpisu pak nedovídá, jaký druh vpisovaného znaku autor použil či jaký typ křižování úloha má. V nadpisu jsou údaje, které patří jinam či jsou nadbytečné (pokud jsou zřejmé z podoby předkládané úlohy, např. polomozaiková, figurální aj.). Směry vpisování tvoří pojmenování jednotlivých odstavců legendy (adjektivum „šikmá“ je pak v zadání úlohy uvedeno dvakrát – v nadpisu i v odstavci legendy).    

Nesystematické pojmenování odstavců legendy – pojmenování je vždy odvozeno od použitého směru vpisování. Podle svazového pojetí je často pojmenován odstavec legendy „LEGENDA“ – údaj, který luštiteli nepodává žádnou novou informaci, snad se proboha nedočkáme nadpisu OBRAZEC u předloženého obrazce.

Směr vpisování – tento odborný pojem se dostal až do první svazové normy v roce 1980. Už před rokem 1954 byly předkládány buňkovky, a to v síťce základní čtyřúhelníkové, trojúhelníkové, šestiúhelníkové či kosodélníkové (tzv. schodišťové). Buňkovitý směr (kruhovitý kolem středového políčka) byl už tehdy v obrazci vyznačen a dokonce doplněn šipečkou, která udává i smysl zápisu – ve směru chodu hodinových ručiček (samozřejmě, že není vyloučen opačný smysl zápisu, resp. střídání tohoto smyslu). Oba pojmy – směr a smysl jsou nezaměnitelné a nepochopitelné je neakceptování této šipečky, která se osvědčila hned v začátcích tvorby tohoto typu úloh.

Uvádění návodu na luštění – optimální podoba zadání žádný návod nepotřebuje, něco jiného je postup profesionálního (před)luštitele, některé odborné tituly měly dokonce návod delší než vlastní legenda. Úsměvně působí (zřejmě aby se svaz distancoval od mého nového pojetí) zavádění návodů do podnadpisu, které patří do nadpisu či do pojmenování odstavce legendy nebo do obrazce (začátek čtení tajenky stačí vyznačit šipečkou), a to v roce 2023.   

 

Křížovkové prvky a stěžejní pojmy:

Vpisovaný znak (včetně střídání) – článek 9

Směr vpisování (vždy tvoří nadpis příslušného odstavce legendy) – články 10, 32,53, 68 až 71, 74 až 80

Typ políčka (obrazec, síťka, rozdělovací značky) – články 11, 12, 13, 51

Typ křižování (objeví se vždy v nadpisu) – články 14, 15, 16, 22, 23, 31, 33, 39, 72

Typ legendy – články 17, 18, 29, 44

Typ tajenky – článek 19

Zadání – články 40, 50 - nadpis (článek 20), legenda a obrazec.

Vzájemná kombinace různých křížovkových prvků – slouží pro sestavení jakékoliv křížovkové úlohy (článek 4).

 

Závěr:

Cílem mého dlouholetého úsilí je najít optimální podobu této duševní zábavy předkládané široké luštitelské veřejnosti (jak je uvedeno na začátku tohoto článku, výstupem jsou pak „Křížovkářské zásady tvorby pro autory a luštitele – článek 2). Svazová norma (určená pro úzký okruh, v současnosti pro několik stovek luštitelů) je pro svou velkou odbornost a postavenou na zastaralých základech z roku 1954 nepoužitelná pro „Zásady“ tvorby, které jsou stručné a srozumitelné všem luštitelům. Nepochopitelná je podpora zastaralého pojetí s odůvodněním – my jsme tak zvyklí – ale svět funguje jinak, nové poznatky jsou vždy co nejdříve realizovány, to bychom lezli ještě po stromech. Tvorba křížovkových úloh je nikdy nekončící proces – poslední pohled na tuto ušlechtilou duševní zábavu je vždy uveden v jednotlivých článcích a doplněn konkrétními příklady úloh v kapitole „ke stažení“ v pdf.

Na vývoji české křížovky se podílelo a podílí spousta zapálených milovníků otazníku, jmenujme alespoň dva průkopníky této duševní zábavy – Josefa Vinárka (viz obrázek)

 

a Lojzu Nolče. Další milovníky otazníku nabízí „Encyklopedie“ - svazová fotogalerie. K rozvoji této duševní zábavy jsem určitým dílem přispěl nejen já, ale spousta dalších křížovkářů. Při bilancování (prožil jsem mezi křížovkáři celý život) se již nemusím nikomu bezmezně zavděčovat k realizaci mých příspěvků či čekat na souhlas s mým pohledem na celou problematiku, nemusím se starat o podnikání atd., ale hlavně nikomu nevnucuji svůj nový pohled na tuto duševní zábavu – pouze mapuji vývoj této duševní zábavy.

Při popisu vývoje v jednotlivých článcích jsou pojmy „moc“ a „byznys“ sice registrovány, ale na podobu článku 2, respektive 4 přímý vliv nemají. Ani není rozhodující různý názor na jakoukoliv věc (jak ukazuje historie ve všech oblastech lidské činnosti). Nemám při hledání optimální podoby křížovkových úloh v úmyslu jakkoliv zasahovat do počínání jednotlivých vydavatelství či samotného svazu ani nepovažuji tento můj nový pohled za jedině ten správný a možný. Každý luštitel to může, pokud má zájem, posoudit ze svého pohledu. Pro osvětlení uvádím vyjádření začínajícího dramatika, kterému se nelíbil posudek literárního kritika. „Vždyť vy sám jste nenapsal ani tu nejjednodušší aktovku“. Odpověď kritika: „Já sice také nesnáším vajíčka, ale umím posoudit, které je špatné.“ Tím je naznačeno, že i příležitostný luštitel je schopen posoudit, jaká je konkrétní předkládaná úloha (myšlena je zde především jednoznačnost, srozumitelnost či luštitelnost) a nemusí čekat na to, až mu to zprostředkuje někdo jiný, který si myslí, že jeho soud je ten jediný správný.

V úvahu nutno též brát skutečnost, že zájemců (především z řad mládeže) o tuto ušlechtilou duševní zábavu stále ubývá, náklady odborných křížovkářských titulů klesají – nová generace má totiž jiné priority. Je nepochybné, že ti, co propadli tomuto koníčku (myšleny jsou zde všechny kategorie – hádanky, křížovky a logické úlohy, a to ve všech pozicích: autor, řešitel, porotce, teoretik, organizátor akcí…) toho nelitují, a to bez rozdílu dosažených výsledků. Je sice pěkné být na špici světového tenisového žebříčku, ale radost ze hry může prožívat i ten, kdo třeba v životě nevyhrál jediný zápas…      

 

Na stránkách ke stažení v pdf je celá křížovkářská problematika doplňována konkrétními podobami jednotlivých křížovkových úloh i úlohami současné optimální tvorby. K úlohám je podle potřeby připojen i příslušný komentář. U mého povídání o křížovkách je často odvolávka na články v blogu či stránky ke stažení v pdf. Články jsou průběžně doplňovány a upřesňovány, a to i již dříve vytvořené. Stránky ke stažení v pdf jsou ponechány většinou v původním stavu (pak lze sledovat vývoj tvorby) jen jsou napravovány případné nesrovnalosti (chyby, překlepy aj.).

Obecně platí, že to, co se předkládá luštitelům méně často, zasluhuje i přiměřeně menší pozornost. S některými případy se řadový luštitel ani nikdy nesetká.

 

Rejstřík (řazení podle křížovkových prvků) - použité články a soubory v pdf ke stažení; blog či pdf (číslo/úloha)

Dva základní stavební kameny každé křížovkové úlohy:

PÍSMENO - základní prvek pro sestavení vpisovaného znaku či vpisovaného výrazu (článek 09 a 34)

- písmeno (pdf 06; 27/4 - za písmeno se považuje i obrázkový znak)

- slabika (pdf 26)

- shluk (pdf 1/1; 40)

- slovo či výraz (pdf 27/1, 3; 41; 42)

- obrázkový znak (pdf 06/2; 43)

 

POLÍČKO - základní prvek pro směr vpisování, křižování a obrazec (článek 11 a 35)

- atypické (pdf 18)

- mozaikové (pdf 64)

- středové (pdf 8 – skupinové křižování; buňkovitý směr vpisování, kde ve středovém políčku výraz začíná či končí; 67)

- uzlové (pdf 01/4; 13/4)

- vícenásobné (pdf 01/1, 2, 3, 5; 28/2; 65)

- volné (pdf 01/6; 7/2; 66)

- základní (článek 11; pdf 21/3 - čtyřúhelníková síť, 15/2 - trojúhelníková, 15/3 - šestiúhelníková, 14/2 - kruhová, 19/1 - oblouková , 63 (podle síťky)

 

Cylindrická úloha (článek 03 - minislovníček)

- doplňovačka (pdf 24/1, 2 a 4; 29/1)

- křížovka (pdf 12/5; 13/3; 14/3; 24/5)

 

Doplňovačka - křížovková úloha s neúplným křižováním

- historie (článek 22; pdf 09)

- ornamentovka (článek 33; pdf 34 )

- úlohy složené z lišt (článek 31; pdf 23)

 

Křižování - jeden z důležitých prvků křížovkových úloh (článek 14)

- úplné (křížovky)

- neúplné (doplňovačky)

- kombinace úplného a neúplného křižování (pdf 36)

- řetězové (článek 15 a 33 - ornamentovka; pdf 1/4; 2; 13; 25/1; 34; 35; 44; 51)

- skupinové (článek 16; pdf 08)

- shoda (obecné pojetí křižování), pdf 01/6; 5; 61

 

Křížovka - křížovková úloha s úplným křižováním

- historie (článek 21)

 

Křížovková úloha – kombinace křížovky a doplňovačky, typy křižování – úplné a neúplné (pdf 35/1; 36)

- stránka ekonomická a volnočasová (článek 64)

- nový pohled na křížovkové úlohy (článek65)

- vývoj křížovkaření v čase (článek 66)

- zájmové kroužky svazu (článek 67) 

 

Legenda (článek 17 a 37):

- cizojazyčná (pdf 60)

- číselná (pdf 05, 61)

- číslovaná (pdf 55)

- hádanková (článek 18; pdf 04)

- jednoslovná (pdf 57)

- obrázková (například pdf 02, 03 aj.)

- sdružená (obrázková pdf 52, textová a kombinace pdf 58)

- střídání různých typů legend (pdf 30)

- textová (například pdf 01, 08, 12 aj.)

- vepsaná (pdf 28/1; 62)

- výplňková (pdf 06/1; 14/1; 53)

- zpřeházená (pdf 59)

 

Nadpis (v zadání každé křížovkové úlohy je kromě nadpisu ještě legenda a obrazec, článek 20)

 

Obrazec (článek 13):

- figurálnost (pdf 18; 20/1; 25/3; 32)

- obrys (vnitřní, vnější, pdf 48; 50)

- rozdělovací značka (článek 12; pdf 01/7 tečka; 47)

- síťka (čtyřúhelníková, trojúhelníková, šestiúhelníková, schodišťová či kosodélníková, kruhová, oblouková aj., článek 51; pdf 46)

- úlohy bez rozdělovacích značek (pdf 21)

 

Obtížnost – (články 41 a 43; pdf 33)

 

Pomůcka - nadlehčení úlohy (článek 30, pdf 69)

- vybíračka (pdf 02)

 

Předpona POLO- (pdf 25; 45)

- polovýpňkové úlohy (články 29; 49)

- speciální (polo)dokreslové křížovky (článek 24)

 

Rozdělovací značka (článek 12)

– absence rozdělovací značky (pdf 21/5, 6, 7; 26/1; 27/1 – délka vpisovaných výrazů je uvedena v závorce za legendovým výrazem nebo za pojmenování odstavce legendy)

– rozdělovací bod či tečka (pdf 1/7; 29/2)

– silná linka (pdf 1/1, 2, 5; 15/2; aj.)

– slepé políčko (pdf 14/1 aj.)

– uzlové políčko (pdf 1/4; 13/4

 

Směr vpisování - jeden z důležitých prvků křížovkových úloh (článek 10 a 36); použije-li autor ke tvorbě křížovkové úlohy minimálně dva směry vpisování, jedná se vždy o kombinaci (střídání různých směrů vpisování):

- jeden směr (pdf 07)

- dva směry (pdf 14)

- tři směry (pdf 15; 15/4)

- buňkovitý (pdf 12/1, 3, 4; 19; 22; 49)

- kruhovitý (pdf 10/4; 14/2)

- lomený (článek 32; pdf 11; 12/5; 13/3; 24; 29/1, 3)

- novinky (pdf 56)

- obloukovitý (pdf 19/1 až 3)

- paprskovitý (pdf 01/6)

- smysl vpisování (každý směr vpisování má vždy dvě možnosti zápisu, článek 53) - spirálovitý (pdf 07/4, 10/2, 3)

- šikmý (pdf 14/1; 23/1; 54 - pootočení obrazce o 45°)

- úhlopříčný (pdf 1/7; 29/2)

- vlnkovitý (pdf 10/ 2, 3)

 

Střídání křížovkových prvků (článek 34 až 38)

- vpisovaný znak - písmeno + slabika (pdf 12/1, 2)

- vpisovaný znak - písmeno + shluky (pdf 20/1; 24/3; 27/5)

- vpisovaný znak - písmeno + slovo (pdf 27/1)

- vpisovaný znak - shluky o různé délce (pdf 27/2)

- vpisovaný znak - shluk + slovo (pdf 27/3)

- políčka čtyřúhelníková + mozaiková (článek 26; pdf 20/1; 24/3)

- směr vpisování buňkovitý + paprskovitý (pdf 12/1)

- směr vpisování buňkovitý + svislý (pdf 12/3, 4; 20/2)

- směr vpisování lomený + svislý (pdf 12/5)

- typ legendy (pdf 30)

- vzájemná kombinace (pdf 31)

 

Tajenka - důležitá součást každé křížovkové úlohy (článek 19)

- neskrytá (neobsažená v legendovaném směru, ale luštiteli zřejmá), pdf 01/2, 3, 4; 38)

- skrytá (pdf 01/6; 27/5; 68)

 

Vícesměrka (úlohy vyškrtávací a vpisovací, článek 23)

- jednosměrka (pdf 10)

- dvojsměrka (pdf 16)

- trojsměrka (pdf 17)

- čtyřsměrka (pdf 03)

- lomený směr vpisování (pdf 11)

 

Výplňková úloha (článek 44, pdf 37) – křížovka, doplňovačka či křížovkou úloha (kombinace křížovky a doplňovačky)

 

Výrazy - (vpisovaný, vyškrtávaný, legendový, tajenkový) článek 05

- ASSČ (článek 27)

- IJP (článek 28)

- mateřština versus křížovkáři (článek 25)

- NJP (článek 06)

- stylistické hodnocení výrazů (článek 07)

- vpisovaný (článek 54)

- vpisovaný (prameny v čase, článek 55)

- vpisovaný (jazyková správnost, článek 56)

- vpisovaný (věcná správnost, článek 57)

- vpisovaný (obtížnost a dostupnost, článek 58)

- vpisovaný (výrazy z živočišné říše, článek 59)

- vpisovaný (výrazy z rostlinné říše, článek 60)

- vpisovaný (výrazy z techniky, článek 61)

- vpisovaný (výrazy nespisovné, článek 62)

- vpisovaný (slovní zásoba křížovkáře, článek 63)

 

Zadání – (nadpis, legenda a obrazec, články 40; 50; pdf 44 až 50)

 

Řešení (úlohy ke stažení v pdf):

09 - úloha 2: Kokos-datle, Adolf-Alois, Kamil-Šimon, sluka-house, lyska-husák, opera-dueto, srnec-mezek, Kréta-Théra, holič-kolář, blecha-včela, peníz-mince, kliky-klíče - komu se nelení, tomu se zelení.

12 - úloha 4: Svisle - bakon, ikona, toron, Otova, srpky, metan, slevy, pavor - koroptev.

 

Seznam zkratek používaných na webu

APČJ - Markéta Pravdová, Ivana Svobodová: Akademická příručka českého jazyka (2014)

ASCS - Akademický slovník cizích slov (1995 a další vydání)

ASSČ - Akademický slovník současné češtiny (nový „SSJČ“ - zatím zpracováno několik písmen)

A-Ž - Malý encyklopedický slovník (Academia, 1972)

AŽ - Malá ilustrovaná encyklopedie (Encyklopedický dům, 1999)

BREHM - Alfred Edmund Brehm (česká úprava Boh. Bauše): Brehmův život zvířat (6 dílů)

CJC - Roman Reisenauer: Co je co (3 díly 1982 až 1984)

ČKL - Česká křížovkářská liga (soutěž řešitelská, autorká a porotenská)

ČNŽ - Národní muzeum Praha: České názvy živočichů (s odbornými názvy)

ČSHAK - Český svaz hádankářů a křížovkářů (dříve SČHAK)

ČSVaS - Český slovník věcný a synonymický (1969 až 1977)

EA - Encyklopedie antiky (Academia Praha 1973)

EB - Michael Jorda: Encyklopedie bohů (1997)

ESJČ - Václav Machek: Etymologický slovník jazyka českého (1971)

HaK - Hádanka a křížovka (1949 až 1991)

HKM - Hradecká křížovkářská maturita (od roku 1966)

IE -Ilustrovaná encyklopedie (Encyklopedický dům, 1995) 

IES - Ilustrovaný encyklopedický slovník (1980 až 1982)

IJP - Internetová jazyková příručka (neustále rozšiřována, zpřesňována a doplňována o nové výrazy)

JP - Jiné prameny

KaH - Křížovka a hádanka (od roku 1991)

MČSE - Malá československá encyklopedie (1984 až 1987)

MLSK - Mezikroužková luštitelská soutěž křížovkářů

NJP - Normativní jazykové příručky

NKM - Nolčova křížovkářská maturita (od roku 1953)

PČP - Pravidla českého pravopisu (1993)

PSJČ - Příruční slovník jazyka českého (1937 až 1957, předchůdce SSJČ)

PSN - Příruční slovník naučný (1962 až 1967)

SAK - Slovník antické kultury (Nakladatelství Svoboda 1974)

SČHAK - Svaz čekých hádankářů a křížovkářů (nově ČSHAK)

SČS -  Karel Pala a Jan Všianský: Slovník českých synonym (2001)

SNČ - Slovník nespisovné češtiny (2006)

SSČ - Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1994)

SSJ - Slovník slovenského jazyka (slovenský „SSJČ“, 6 dílů,  1959 až 1968)

SSJČ - Slovník spisovného jazyka českého (1957 až 1971)

ŠJČ - Patrik Ouředník: Šmírbuch jazyka českého (1988)

ÚJČ - Ústav pro jazyk český

VT - Výroční tisk SČHAK